Skřítek - Příliš blízcí | DUEL

16. července 2012 v 17:51 |  DUEL

Následující dílo nebylo nijak upraveno, je sem vloženo tak, jak přišlo na email.

Alea iacta est!


Přeji hodně štěstí, Skřítku!



Vzbudit se vedle něj bylo víc, než jsem si kdy mohl přát. Po takovéhle noci jsem toužil už od doby, co jsem ho poprvé uviděl a to vážně nepřeháním. A když se začala osmělovat, když mi dal první polibek, byl jsem štěstí bez sebe. Oboum nám bylo jasné, že tahle noc jednou přijde - a když byla tady, nebránili jsme se.

"Danieli," sklonil jsem se nad ním a jemně ho líbl na ucho. "Je čas vstávat. Říkal jsi, že tvoji rodiče přijedou kolem jedenácté a už je deset. Musím vypadnout."

"Tak běž," zabručel. "Chci spát!"

Tiše jsem se zasmál. "Máš na sobě moje tričko. Máma by asi nebyla mc ráda, kdybych přišel v tom tvým, i když já se tomu nebráním." Posadil se na posteli, řpetáhl si přes hlavu tričko a umožnil mi na pár sekund sledovat jeho perfektně vypracovaný hrudník. Vzal mě za ruku a přitáhl k sobě a bez řečí mě políbil.

"Musíš ještě někdy přijít," vydechl spokojeně a znovu padl do peřin, aby se jště na pár minut mohl oddat spánku. Znovu jsem se při pohledu na něj usmál, tiše posbíral svoje věci a vypadl z domu jeho rodičů, než se stihnou vrátit. Cestou domů jsem se v odraze výlohy upravil, nasadil odzbrojující úsměv a připravil se na horu nadávek od MMM, mé milované matičky.

Samozřejmě jsem měl pravdu. Nestihl jsem si ani odemknout, MMM zaslechla mé kroky na štěrkové cestě a otevřela dveře. Zatímco jsem si sundával tenisky, koukala na mě s tvrdým neproniknutelným pohledem.

"Kdes byl?" vyštěkla. Překvapeně jsem se na ni podíval. Věděla moc dobře, kde jsem byl a taky jsem jí to chtěl říct, ale v tomhle stavu bych ji asi moc provokovat neměl.

"U Daniela. Celou noc jsme hráli, ehm, videohry. Bylo to boží." První ani poslední větou jsem jí nelhal, takže jsem vlastně moc velký zločin nespáchal. Co jsme tam doopravdy dělali MMM vážně vědět nemusí.

"Jsi snad teplej?" vyletělo jí z pusy. Zíral jsem na ni jako na boží zjevení. Přiznávám, že její tvrzení bylo pravdivé, ale nechtěl jsem jí to přiznat. Překvapený výraz pro tuhle chvíli jsem trénoval už dlouho. "Neber si to špatně, Chrisi, ale trávíš s Danielem hromadu času. Chlapci v tvém věku už dávno chodí s dívkami a ty jsi pořád jen s ním. Prostě mám pocit, že jste si až příliš blízcí. Je to tak, Chrisi? Jsi, ehm... homosexuál?"

Nechtěl jsem mámě lhát, nikdy jsem to nechtěl, obzvlášť jí ne. Ale v tuhle chvíli jsem vážně neměl na vybranou, myslete si co chcete. "Ne, mami. Jak tě proboha něco takovýho mohlo napadnout?"

Hlasovat můžete zde

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Anne Anne | E-mail | Web | 17. července 2012 v 10:30 | Reagovat

Bylo velmi těžké se rozhodnout mezi dvěma skvělými povídkami, ale přeci jen se mi tahle líbí maličko víc. Je více lidská a je v ní cítit opravdový lidský problém...i když Nanashi předvedla dávku skvělé fantazie...tady je opravdu těžké hlasovat :-)

2 Avalon Avalon | E-mail | Web | 17. července 2012 v 21:43 | Reagovat

Přiznávám, že první, co mě praštilo do očí bylo slovo "oboum" místo spisovného "oběma." Sama nechápu, proč já se vždycky musím k podobným drobným chybkám vracet.

Výsledný dojem z povídky je ale v naprostém kontrastu s prvním odstavcem komentáře. Velmi se mi líbí téma i jeho pojetí. To vzhledem k tomu, že můj nejlepší kamarád má stejnou orientaci jako Chris nebo Daniel. Škoda, že realita bývá stejná jako v povídce, která rozhodně má mé sympatie.

3 Deny Deny | E-mail | Web | 18. července 2012 v 10:49 | Reagovat

Páni, tahle povídka je vážně úžasná.
Hrozně se mi líbila a to témě je úžasný. I když je hrozná škoda, že to tak je i v realitě, že...
Každopádně přeji hodně štěstí i když myslím, že ty ho ani nepotřebuješ ;D

4 Skřítek Skřítek | Web | 18. července 2012 v 13:23 | Reagovat

[1]: Díky za názor. :-) Poslední dobou se spíše místo fantasy povídek snažím zaměřovat na ty s lidským příběhem, tak jsem ráda, že to někdo ocení. :-)
[2]: Za to "oboum" se omlouvám a vůbec ti nevyčítám, že jsi mi to napsala, ráda se z chyb poučím a snad mi to pro příště utkví v hlavě. :-) A díky za sympatie!
[3]: Díky mockrát. ;-)

5 Borůvka Borůvka | Web | 18. července 2012 v 14:03 | Reagovat

Bylo složité to rozhodnout, protože se mi obě povídky líbí, ale hlas nakonec přece jenom letí k tobě. :)

6 Vaše Angela Vaše Angela | E-mail | Web | 19. července 2012 v 21:12 | Reagovat

Bylo docela těžké rozhodnout se, ale hlas dávám tobě. Tvoje povídka se mi moc líbí :-) Nanashina povídka je ale taky moc povedená...

7 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. července 2012 v 17:42 | Reagovat

Nakonec jsem se rozhodla dát hlas tobě, i přes překlepy, kdy jsem si v prvním odstavci nebyla jistá, jestli je to holka a kluk nebo kluk a kluk.

Jenom bych chtěla upozornit, že na povídku mi tam chybí nějaká zápletka, jasnější struktura, příběh... je to vlastně pouze obrázek ze života mladého gaye, který je pravděpodobně trefný, ale  do pořádné povídky tomu chybí zápletka a pointa.

Každopádně se mi velice líbí tvůj cit pro reálné dialogy a to že své postavy neidealizuješ. Velmi civilní a pro mě o stupeň lepší než povídka od kolegyně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama