Lady Diabolus - Letní známost | DUEL

5. srpna 2012 v 22:56 |  DUEL
Lady Diabolus
Ulicemi Eda vál teplý letní vítr. Tomoko trpělivě čekala na svou oneesan1, broukaje si pro sebe nějakou neznámou, pomalou melodii. Na sobě měla obyčejné bílé kimono. Černýma očima pozorovala lidi procházející okolo. Pokaždé, když se na ní někdo podíval, vykouzlila na rtech odzbrojující úsměv. I kdyby měla sebevětší důvody ke smutku, musela by. Bylo třeba dostát, tak, jako mnoho dalších žen, povinností dobré geishy.
"Tomoko chan!" Dívka konečně zahlédla svou sestru. Ta kráčela v krásně vyšívaném modrém kimonu s obi bílým jako sníh. Usmívala se a už z dálky na Tomoko mávala. Byla to Shizu, jedna z nejznámějších geish v současném Edu2. "Dnes večer máme práci," řekla, když zastavila několik metrů před ní. Tomočin výraz se změnil v šok a následně v nevýslovné štěstí. "Budeme dělat společnost dvěma velmi významným samuraiům. Oba dva patří mezi oblíbence shoguna. Možná se nám konečně podaří prodat tvé mizuage3, Tomoko. A za vysokou cenu. Musíš být okouzlující." Mladá geisha se lehce uklonila. Shizu se otočila na podpatku a vyrazila ulicí pryč. Tomoko, když se konečně vzpamatovala, se rozběhla za svou sestřičkou.

***


Místností se rozléhala hudba ze shamisenu4. Kolem nízkého stolku seděly na podlaze čtyři osoby. Dva muži, samuraiové, s kamennými tvářemi a očima jako jestřábi. Pokud by se látka jejich kimon jen trochu pohnula, naskytl by se dalším přítomným dámám pohled na rukojeti nabroušených katan. Oba samuraiové zaujali pozici v polovičním lotosu.
Další dvě ženy, geishy, seděly na patách. Tomoko a Shizu, obě dvě dokonale nalíčené, právě nalévaly svým hostům sake5. Nádob se dotýkaly pouze konečky prstů a chytře daly obě ruce do pozice, aby tak poskytly mužům pohled na jejich odhalená zápěstí.
"Takže, paní Shizu, toto je vaše maiko6?" zeptal se jeden ze samuraiů a povzbudivě na Tomoko mrknul. Ta cudně sklopila oči a vložila ruce do klína.
"Ano, pane," odpověděla Shizu.
"Já jsem Hideki," otočil se k vystrašené dívce a lehce se uklonil.
"Tomoko, pane. Je mi ctí poznat vás." Hideki se zasmál. Jeho společník se dal do řeči se Shizu, takže se otočil na vyděšenou maiko.
"Co soudíte o současném Japonsku, Tomoko?" Dívka se zarazila. Nečekala takové otázky, i když samozřejmě byla varována.
"Tyto otázky nepřísluší obyčejné hloupé geishe, pane."
"Ale vy nejste hloupá. Žádná geisha není hloupá, jinak by nemohla dělat to, co dělá," odvětil Hideki a jeho tvář se rozzářila v upřímném úsměvu. Tomoko chvíli mlčela.
"Jen to, že naše vnitřní problémy nejsou tak velké, jako ty vnější."
"Řekněte mi k tomu víc."
"Sami se sebou a svými válkami žijeme tisíce let. Ale cizinci právě přicházejí. Možná žijí úplně jinak než mi. Ale mohlo by se stát, že pro boj mezi sebou zapomeneme právě na ně. Nemůžeme připustit nadvládu cizinců, podle pověstí jsou to krutá zvířata."
"Jsme přece silný národ. Není možné, že by nás cizinci porazili," rozesmál se Hideki. Nechal si od Tomoko nalít další saké a čekal na její odpověď.
"Nevšímá-li si člověk problémů, které jsou vzdálené, bude s nimi mít starosti, až se přiblíží, pane." Hideki se opět hlasitě rozesmál. Chtěl něco říct, ale Shizu ho přerušila s tím, že budou muset jít. Tomoko se ladně zvedla, ačkoliv se jí třásly ruce i nohy a pod vrstvou líčidla jí tváře jen hořely. Hlubokou úklonou se rozloučila s oběma samurai a vyšla na ulici. Právě začínala bouřka. Z nebe se snášely drobné kapičky deště a v dálce hlasitě hřmělo. Obě ženy počkaly v průchodu, dokud k nim nepřiběhla malá holčička s dvěma deštníky.
"To bylo dobré, Tomoko. Teď můžeme jen čekat."
***
Minul týden a za Tomoko stále nikdo nepřicházel. Čas plynul stejně rychle jako rozbouřená řeka, z léta se stal podzim, listí na javorech opadalo do jednoho a nad Edem se, alespoň z Tomočila pohledu, stahovaly černé mraky. Mladá geisha měla pocit, že zůstane maiko už navždy.
Jednoho dne se Shizu přišla a řekla, že Tomočino mizuage bylo prodáno. A dokonce za ještě vyšší cenu než Shizuino. Nevěděla jméno klienta, jednal přes prostředníka. Ale jisté bylo, že se mají sejít dnes, v hodinu krysy. Tomoko si nechala od oneesan nalíčit tvář a oblékla se do svého nejlepšího kimona s jeřáby na zádech. Ještě se musela nechat vyšetřit. Pak odešla do Domu rozkvetlých růží, místa, kde měla odevzdat své mizuage.
Ani nevěděla jak, ale za chvíli stála přede dveřmi. Ruka se jí třásla, ale i přesto se jí podařilo jedním letmým pohybem otevřít. Na zemi seděl muž, samurai. Neviděla mu do tváře. Najednou dostala strach. Co když jí bude odporný? Často se stávalo, že geishy odevzdaly své mizuage někomu, koho nenáviděly. Tohle bylo jejich poslání. Kruté, ale přesto předem dané.
"Tomoko?" Dívka sebou trhla. Ten hlas poznávala. Ale odkud? V tu chvíli se jí před očima vybavila scéna. Za okny svítilo pozdní letní slunce. Slyšela hlas. Nevěděla, co ten dotyčný říká. Ale věděla přesně, co odpověděla. Nevšímá-li si člověk problémů, které jsou vzdálení, bude s nimi mít starosti, až se přiblíží. Tomoko se najednou rozesmála.
"Pane Hideki!" Dívce se nahrnuly do očí slzy.


1 V překladu starší sestra, v tomto případě se tak označuje starší geisha, která mladší zasvěcuje do povinností a drží nad ní ochrannou ruku.
2 Edo je starý název pro hlavní město Japonska, Tokio.
3 Mizuage je něco jako panenství. Každá maiko musí prodat své mizuage, aby se z ní stala právoplatná geisha.
4 Shamisen je japonský hudební nástroj, něco jako bendžo.
5 Sake je označení pro jakýkoliv alkohol (nikoli, jak se spousta lidí domnívá, pro jeden konkrétní druh).
6 Maiko je geisha učednice - je možné jí tak nazývat do doby, než přijde o své mizuage, ale ne před tím, než dokončí školu.

V povídce byl použit tento citát: Nevšímá-li si člověk problémů, které jsou vzdálení, bude s nimi mít starosti, až se přiblíží. (Konfucius)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anne Anne | E-mail | Web | 6. srpna 2012 v 3:15 | Reagovat

super...já sice nejsem příliš japanofil (ta kultura je mi vzdálená a naproto jí nerozumímú, ale tahle povídka je taková milá? ...každopádně jsem se díky vysvětlivkám poučila...je vidět, že se o Japonsko hodně zajímáš (tak, jako v poslední době opravdu spousta lidí, ale to mi nevadí) a že víš, o čem píšeš

2 Fidelle Fidelle | Web | 11. srpna 2012 v 23:14 | Reagovat

Musím říct, že tohle je mnohem lepší, než tuctové povídky anime fanynek, které některé z těchhle pojmů vůbec neznají. Díky za to, že jsem se mohla touhle povídkou dost poučit. Jen mě nenapadá, pro koho budu hlasovat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama