Září 2012

O Duelu

30. září 2012 v 14:27 | Správci LK |  DUEL
Článek odkazující na důležité články, které se týkají duelu, tentokrát ročníku 2013.
S každým dalším duelem je článek aktualizován ;).

Úvodní článek - představení Duelu, seznam témat a soutěžících, místo pro dotazy
Vyhodnocení duelů a průběh hlasování - přehled vítězů a hlasovacích anket
Všechna soutěžní tvorba je k nalezení ZDE.

Seznam témat:

1. týden - Věčnost
2. - 4. týden - ZRUŠENO
5. týden - Duha
6. týden - Happy end
7. týden - Drak
8. týden - Tajemství
9. týden - Moje múza
10. týden - Stále neurčeno
11. týden - Stále neurčeno
12. týden - Stále neurčeno


Správci LK

Profil: Cärria

23. září 2012 v 12:01 Členové: A - L
Jméno: Cärria
Věk: 18
Ukázka tvorby na osobním blogu: http://magic-mystic.blog.cz/1103/3-ukazka-nilnaeth
Tvorba v klubu: -
Co o sobě říká: Jsem komplikovaná osobnost s mnoha chybami, o kterých vím, ale není čas ani chuť na jejich odstraňování. Paličatá, sobecká a na kost hrdá ženská, co miluje sarkasmus a černý humor.
Ráda píšu, až to občas hraničí se závislostí (nebo naopak se šílenou krizí), ale to je asi všem jasné, když tu žádám o členství.
Se samotným psaním jsem začala, když mi bylo 14 a postupem času se dopracovala k vytvoření blogu, kde bych mohla výtvory mé choré mysli zveřejňovat. Vím, že jsem stále na úrovni amatérského pisálka, ale věřím tomu, že se budu stále zlepšovat.
Účasti v soutěžích: zatím se neúčastnila v soutěžích
Úspěchy v klubu: zatím žádné úspěchy


Osud?

22. září 2012 v 18:47 Tvorba: PRÓZA

Přišla nám další povídka, od Sušenky. Vy ostatní, pokud chcete, nám své povídky můžete zasílat na klubový mail.

AUTOR: Sušenka
TÉMA: -
ŽÁNR: próza
NÁZEV: Osud?

Někdo své problémy řeší alkoholem. Někomu pomáhají drogy. A někdo si rád zapálí. Ovšem já mezi ně nepatřím. Já… jezdím metrem, načerno. Zní to asi poněkud zvláštně. Každý člověk, který nastoupí do metra, má určitě nějaké problémy. A díky tomu si nepřipadám sama.
Jsem z "dětského domova"… ale mě to jako domov nepřipadá. Domov jsem kdysi ztratila. Vždy jsem si myslela, že mám nejúžasnější rodiče na světě, ale to byl jen dětský sen. Poslední dva roky strávené doma, se mezi stěnami pokojů ozývaly hádky mezi rodiči.
Začínalo to tím, že někdo zapomněl vysát, umýt nádobí a malé neshody. Ovšem nabralo to rychlý spád. Lítala slova typu - děvko, kreténe, debil, idiot,… a jiné. Všechny tyto "oslovení" byla na denním pořádku. Zanedbávali mě, ale já si nepřála panenky, či podobné hračky. Přála jsem si jediné. Aby bylo všechno jako dřív anebo to rychle skončilo.
Když tehdy hodil můj "otec" po mámě lahev od piva, byla to poslední kapka. Nevydržela jsem to a začala jsem na něho řvát. Vyšlo ze mě všechno, co jsem v sobě dlouhou dobu dusila.
Máma se zvedala ze země a táta zůstal stát a mlčky přihlížel. Koukal na mě a na ni. Než jsem se ze svých slov vzpamatovala, táta mizel mezi dveřmi bytu. Poslední okamžik s ním.
Pomáhala jsem mamě, aby si ošetřila hlavu od střepů. Máma brečela.
Bylo všechno naopak. Aby matka pomáhala dceři, aby se vzpamatovala z šoku, tak jsem mluvila jen já a připadala jsem si jako… máma.

Profil: Astharoshe

22. září 2012 v 18:32
Jméno: Astaroshe
Věk: 27
Ukázka tvorby na osobním blogu: http://yuriyume.blog.cz/1103/eposoda-1
Tvorba v klubu: -
Co o sobě říká: Duše překračující propast nepochopení, narozená příliš pozdě v tomto moderním chaotickém světě. Hrdé srdce tlukoucí osaměle. Vznešené viktoriánské šaty. Zrzavá záplava vlasů třpytící se na slunci oslepuje. Plachá srnka s těma nejsmutnějšíma očima. Oddaná milovnice japonské kultury, kde mé druhé já zajisté žilo. Kreativní vědecká podstata na atomové úrovni. ~Tuturu
Účasti v soutěžích: zatím se neúčastnila v soutěžích
Úspěchy v klubu: zatím žádné úspěchy


Profil: Iwein

22. září 2012 v 18:30 Členové: A - L
Jméno: Iwein
Věk: 18
Ukázka tvorby na osobním blogu: http://iwein-world.blog.cz/1209/fk-prolog
Tvorba v klubu: -
Co o sobě říká: Tvrdohlavá, náladová, upřímná ale hlavně nestálá. To jsem já, obyčejná osůbka, schovávající se pod nickem Iwein. Jsem směsicí všeho dobrého i zlého, ráda občas zapařím někde na diskotéce, stejně, jako si čas od času ráda zalezu do postele s knížkou, a běda tomu, kdo mně vyruší! Jsem složitá, a proto není jednoduché sama sebe popsat, navíc na tak malém prostoru. Ale kdo si dá tu práci mně poznat, a já si ho oblíbím, strčím za toho člověka i ruku do ohně!
Účasti v soutěžích: zatím se neúčastnila v soutěžích
Úspěchy v klubu: zatím žádné úspěchy


Profil: Marienka

22. září 2012 v 18:25 Členové: A - L
Jméno: Marienka
Věk: 18
Ukázka tvorby na osobním blogu: http://marienkin.blog.cz/1203/da-sa
Tvorba v klubu: -
Co o sobě říká: Ak som blázon, a uvedomujem si, že som blázon, tak asi blázon niesom. ...srandy kopec! Navštívte môj blog a dozviete sa viac :)
Účasti v soutěžích: zatím se neúčastnila v soutěžích
Úspěchy v klubu: zatím žádné úspěchy


Terka M - Amnésie | DUEL

16. září 2012 v 14:18 DUEL

Terka M

Když jsem byla malá, vzpomínala Jolana Kralinová na své dětství zatímco ležela na jednotce intenzivní péče v Ostravské nemocnici. Lékaři jí už dávno připravují na téměř jistou smrt, které se dočká pokud si nevzpomene alespoň na sebemenší detail z jejího života.
"Slečno," řekla po otevření dveří zdravotní sestřička "Máte tu návštěvu." usmála se na ni, ale přitom jí bylo do pláče.
"Kdo?" zeptala se Jolana ještě stále vyčerpaná z poslední operace, která jí měla podle doktorů pomoct, ale nestalo se tak.
"Nějaký Ben. Tvrdí, že Vás zná." řekne a odejde z místnosti.
Do pokoje vešel hnědooký zrzavý kluk. Měl oči jako anděl. Usmíval se. Jolana se do něj ihned zamilovala, ač nevěděla, kdo to je. Byla si celkem jistá, že ho předtím, než ztratila paměť, dobře znala.
"Ahoj Joli," pozdravil ji zkratkou jejího jména, kterou si Jolana nepamatovala.
"Ehm," netušila co říct "Jsem Jolana."

Wulfric - Amnésie | DUEL

16. září 2012 v 14:15 DUEL

Wulfric

Stál jsem v temné chodbě. Jediným světlem byl plápolající ohýnek mé svíčky. Knot už pomalu dohoříval.
Vpředu v chodbě, na pokraji mého dohledu, jsem vycítil/vytušil pohyb.
"Cokoliv, co se skrývá v takovéhle temnotě, dozajista nebude přátelské!"
"Kdo to řekl?!"
"Já. Eh, promiň. Jmenuji se Ten druhý."
"Ty jsi můj bratr?"
"Ne. Jsem… jsem tvoje druhá polovička, když to řeknu hodně blbě."
"TY JSI MŮJ MANŽEL?!"
"Ne, sakra, za co mě máš! Jak jsem řekl, to označení trochu pokulhává."
"Aha. A kde vlastně jsi?" ptal jsem se, zatímco jsem se rozhlížel.
"To je jedno, hlavní je, že jsem s tebou a že JÁ jsem na nic nezapomněl."
Mezi tím jsem se otočil na podpatku a začal si to rázovat směrem, kterým jsem asi přišel.
Svíčku jsem raději zhasnul. Teď už jsem utíkal - slyšel jsem, jak se kroky za mnou zrychlovaly a přibližovaly.
"Honem, honém, támhle jsou dveře!"
Prudce jsem je otevřel, nehledě na to, že by se za nimi mohlo něco skrývat, vklouznul dovnitř a téměř o fous jsem stihl zavřít dveře. Ozvala se dutá rána a nějaké křupnutí.
Dveře jsem zajistil petlicí a konečně se rozhlédl po místnosti. Uprostřed byl stoleček, na něm lampa, kamínky a papír. Kouty místnosti byly osvícené lampou, nehrozilo tedy, že by se v nich někdo ukrýval.
"Nebo něco…" špitl jsem si pro sebe.
"Tahle část hradu je čistá, horší to bude, až se přiblížíš středu." Uklidňoval mě Ten druhý.
Obezřetně jsem se přibližoval ke stolečku. Až když jsem stál nad ním, zjistil jsem, že to, co jsem považoval za kamínky, jsou vlastně křesadla. Pomalu jsem sebral list a jal se ho číst.

***