NikaRoovy - Drak | Jarní DUEL

13. května 2013 v 18:40 |  Jarní DUEL
S Tomášem jsme se zase pohádali. Už mě to vážně nebaví. Stáhnu si vlasy gumičkou, kterou mám na ruce a vyrazím pryč z centra města. Seběhnu lesní cestou kolem řeky a mířím na to nejkrásnější místo ve městě. Sednu si na kámen.
"Maru," ozve se a já jsem nucena otevřít oči. Tomáš stojí opodál.
"Vrať se se mnou domů, prosím," řekne a já se nadechnu.
"Řekni mi jediný rozumný důvod, proč bych měla." Chci se s ním vrátit, vážně. Všechny naše problémy jsou ale v tom, že nevím, jestli on miluje mě. Nikdy mi to neřekl. Když jsem Tomáše potkala, byl pro mě jako princ z pohádky. Ale v jakých pohádkách se dozvíme, jestli byl tak dokonalý i potom, co svou princeznu dostal do postele?
"Proč? No tak, Marie. O tom nehodlám diskutovat. Jsi moje snoubenka a máš být doma, zvlášť v téhle době, mám si snad večeři dělat sám? Pojď domů." Naděje klesla. To jako vážně? Mám jít domů, abych tomu idiotovi udělala večeři? Chytne mě za loket a táhne mě s sebou.
"Nesahej na mě!" vykřiknu a snažím se mu vytrhnout.
"Mařeno, prosím tě!" Prudce se mu vytrhnu a na písku mi to uklouzne. Padám dozadu, přímo na velký kámen, na kterém jsem před chvílí seděla. Cítím prudkou bolest v hlavě. A pak všechno zhasne a kolem mě je už jen tma.


Otevřu oči. Ležím v měkké posteli na místě, které nepoznávám.
"To je dost, že jste vzhůru, má paní," zaslechnu dívčí hlas. Divná holka mi pomáhá se zvednout a vede mě k velkému zrcadlu. To jsem jako... na zámku?
"Princezno. Dnes vážně není vhodný den k smíchu." Začne mi utahovat černý korzet. Zalapám po dechu a smích mě okamžitě přejde. Navlékne mě to černých šatů, upraví mi vlasy a už mě táhne pryč.
Po schodech dolů mě vede někam do sklepení či co to je. V ponuré místnosti sedí asi deset dalších žen černém. Uprostřed té místnosti je chlápek s kloboukem plném pergamenů.
"To je dost, že jste tady, princezno Marie. Čeká se jen na vás. Posaďte se prosím." Divný chlápek mluví dál. "Znovu se musím ujmout toho, abych vylosoval, která půjde k drakovi Riefelovi tentokrát."
Vytáhne kus pergamenu a se zatajeným dechem přečte mé jméno. A už mě všichni smutně vedou do kočáru, který se rozjede,
Zanedlouho kočár zastaví. Konečně. Z kamenné cesty mě už začínal bolet zadek. Vystoupím. A namířím si to přímo do jeskyně.
U draka už jsem několik dní a vážně nechápu, co je na tom smutného. Bože, vždyť to je naprostý luxus. Riefel mi dává všechno co chci. Nejlepší jídlo, dobrý pití - i kvalitní tvrdý alkohol - má tu teplo, kinosál, bazén, na co si stěžovat? Prostě sen. Jednoho dne se ale někdo rozhodl můj sen zničit. Na bílém koni si do jeskyně vjel sir Tomáš a vezme mě do náruče.
"Nebojte se, má lady. Už jsem tu, váš rytíř na bílém koni, abych vás zachránil." Než stačím něco namítnout, všechno se rozplyne...

Otvírám oči a hlava mě neskutečně bolí. Kolem mě je bílo a nade mnou se sklání Tomáš. Na tváři má ustaraný výraz.
"Mařenko, tohle už mi nikdy nedělej."
"Proč? Štve tě, že sis musel sám vařit?" Nemůžu si tu poznámku odpustit.
"Miluju tě, Marie," zašeptá a pevně mi stiskne ruku. On to řekl. Čekala jsem na ta slova tolik měsíců a teď jsem se konečně dočkala. Měla bych být šťastná.
"Co mi je po nějaké večeři. Víš vůbec, jaký jsem měl o tebe strach? Byla jsi v kómatu několik dní. Jsem rád, že jsi v pořádku." Hladí mě po ruce. "Už tě nikdy nikam nepustím. Budu tvůj princ a budu si tě chránit jako princeznu. To ti slibuji."
Jojo, tak to si povíme za týden, až pro tebe budu zase jen pitomá ženská a budu ti dobrá jen na jídlo, úklid a sex. Nebo jsem moc kritická? Třeba mě vážně miluje. Ale co je mi vlastně po tom? Kolikrát už jsem si tohle namlouvala? A kolikrát to skutečně vyšlo? Nikdy. Potichu se zachichotám.
"Víš," podívám se na něj a všechno mi přijde velmi vtipné. "Já můžu být třeba princezna. A ty mi klidně můžeš dělat prince. Vtip je v tom, že ta tvoje princezna... je spíš na draky."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 metztli metztli | E-mail | Web | 15. května 2013 v 13:51 | Reagovat

ááá :D to je boží :D hlavně ten závěr, že princezna je spíš na draky :D z více důvodů mě to pobavilo, jsou to důvody především osobní, ale prostě paráda :)))

2 Sisi / Siska Sisi / Siska | 19. května 2013 v 8:49 | Reagovat

no jo verča.. =D =D  super!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama