Prázdninový dotazník - 3.část

15. července 2013 v 8:00
A máme tu třetí týden prázdnin. Za chvíli skončí červenec, přijde srpne, jeřabiny zčervenají... no, to už hodně předbíháme. Zatím máme volno. Doufám, že si ho patřičně užíváte. A protože je pondělí, čeká nás třetí část prázdninové zpovědi.
Pac a pusu ;)

Jak překonáváš tvůrčí krizi?

Věnuju se jiné tvorbě, když nedje psaní, slepuju vytřihovánky, vyrábím z toho co je doma, kreslím, atd...

Svou tvůrčí krizi překonávám docela jednoduše - čokoládou!

Rád bych napsal alkoholem, ale není tomu tak. :-D A jelikož právě jednu mám, tak můžu říct, že vlastně nijak. Nechávám to odeznít.

Snažím se psát. Ačkoli přepisuji každý odstavec třeba pětkrát a ani tak s tím nejsem spokojená, nedokázala bych se smířit s tím, že by v 'Sedmi pádech' jen jeden jediný den nepřibylo aspoň řádku.

Tvůrčí krizi? Já nemám vyloženě tvůrčí krize… spíše časové. Mě hodně ubírá články čas. Protože mám 3x týdně tancování, 3x týdně žonglování, 3x týdně chodím do umělecké školy a 2x týdně mám míčové sporty… tak je to často dost těžké. Navíc s gymnáziem na zádech je to fakt o hubu. Jsem ráda, že se držím na dvojkách. Díky bohu. =D takže u mě se o tvůrčí krizi a mluvit zatím nedá. Je jasné, že někdy nápady dojdou, že fantazie začne zlobit a prsty přestanou poslouchat, ale zatím se držím… a jak tu krizi budu zvládat, no uvidíme… =D

Jednoduše - nepřekonávám. Zatím jsem ještě nepřišla na nic, co bych mohla na múzu nastražit, abych si ji mohla odchytit.

Překonávám ji tím, že se pořád snažím něco vymyslet. Ať už je to kreslení, psaní, nějaká témata se vždy najdou. Jenže spíše než krize mě postihne lenost. Anebo se mi stává taková věc známá jako "zákon schválnosti": jakmile mě něco napadne a myslím si, že je to hodně dobré, nemám, jak to zapsat. Žádná tužka, žádný papír, mobil, nic. Pak se to snažím udržet v hlavě, ale potom to stejně není ono, jelikož kvůli všem činnostem na to pozapomínám. Štve mě to, ale bohužel s tím nemůžu nic dělat - snad jen trénovat si paměť.

Kafem. Vyhrožováním Múze. A psaním. Prostě si sednu k tomu, co mám rozepsaný, a píšu. Chvíli to za moc nestojí, ale nakonec se to zlomí. A to, co za moc nestojí, se vždycky dá přepsat...

Nikdy jsem žádnou neměla. Ale vím určitě, jak bych ji řešila. Bylo by to něco mezi steakem, touláním po lese a dobrou knihou. Jídlo, divočina, knihy - co jen může být víc inspirativní.:)

S hrnkem malinového čaje ze tří sáčků, Jiskrou života od E. M. Remarquea a s mou věrnou mp4.

Nijako. Poviem si "nejako bolo, nejako bude" vybodnem sa na písanie a robím všetko ostatné čo som zanedbávala dovtedy. A čítam viac ako obyčajne (predstavte si, že veľa čítam normálne tak k tomu veľa pridajte ešte nejaké zveličujúce slovo a máte to).

A co na to adminky?
Nijak. Když ji mám, tak prostě nepíšu. Je různě dlouhá a ta nejdelší trvala asi dva roky. Tehdy jsem nebyla schopná psát skoro vůbec. Následoval zlom a od té doby se potýkám s mnohem kratšími problémy, max tak měsíčními. Nepřekonávám ji, čekám, až vypadne a múza se vrátí z dovolené.

Většinou se prostě přinutím psát, a přestože začátek nestojí za nic, zas se rozepíšu a pak už to jede... Když se mi nepovede se přinutit, tvůrčí krize nechává díry v mé aktivitě. Jsem neskutečně líná. Když se mi psát nechce, radši si jdu číst nebo čárat tužkou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama