Prázdninový dotazník - 5.část

29. července 2013 v 10:53
Normálně bych se tu omlouvala, že jsem se s přidáním dalšího dílu zpozdila. Což je mimochodem pravda, každý díl má vyjít ráno v 8:00 SEČ (teď jsem si vzpomněla na jednu paní, co nás v prváku nutila posílat jistá vypracování nějpozději do 18:00:00:00:00...). Vzhledem k tomu ale, jaké je vedro a tak obecně, předpokládám, že mi zpoždění odpustíte. Těm, co čtou každý díl pravidelně, se tedy Metztli omlouvá. Včera jenom koukala na poslední díl Sherlocka a ronila slzy.
No, to by snad na úvod stačilo. Ještě jednou tedy omluva. Neroztečte se, nerozpusťte se, přežijte. A příjemné počtení :)

Zaregistroval/a jsi ve svém psaní od začátku nějaké pokroky? Jaké?

Jistě a velké! Zaprvé vzhled psaní, tedy odstavce a pravopis, pak se to už i dá číst, myslím, že každé dílo je lepší, než ty předchozí.

Pokroky? No jasně! Už nepíšu na papír, ale na počítači XD

Pokroky jako třeba zlepšení ani ne. Vždy je třeba mezi 50ti básněmi jedna vyčnívající a pro mě výborná a to je asi tak vše. Jedinou změnou je nejspíše objev volného verše.

Velké. Když někdy procházím staré bloky a sešity nebo dokumenty v počítači, jen se hrozím a pomalu si rvu vlasy. Takové příšerné chyby! A tak primitivní zápletky, které byly třeba jen o tom, že někdo někam šel! Příšerné, opravdu příšerné. Nevím, jestli teď píšu nějak lépe, ale pokud mohu soudit já, tak ano.

pokroky… začala jsem psát v období vývinu a pořád se vyvíjím, takže i mé psaní se vyvíjí. Od svého prvopočátku jsem snad pokročila, netroufnu si to s určitostí říct. =D Několikrát jsem dostala zdrbáno za gramatické chyby, takže se v tomhle ohledu více snažím, ale jinak píšu pořád stejně. Dlouho se nerozmýšlím… když mě něco napadne, hned to přenesu na obrazovku a pak navazuju a obaluju… u mě je psaní pochodem myšlenek… =D s vývinem přišly spíš nové nápady, zkušenosti a asi i slovní zásoba… styl psaní jsem si zachovala.

Určitě jsem za těch posledních pět let získala mnohem lepší slovní zásobu a nemám tak kostrbaté věty jako na začátku. Ale nejdůležitější rozdíl je v tom, že už si nevybírám témata obšlehnutá z červené knihovny a celkově text nepodávám jako dívčí románek. Aspoň doufám.

Pokroky svého psaní jsem zaregistrovala hlavně na svém osobním blogu, jelikož většina komentářů byla dost pozitivních a mě to dost nakopávalo k tomu, abych pokračovala dál. Hodně mi pomohly právě povídky, o kterých jsem psala na začátku - čtenářům se hodně líbily. Bohužel jsem zaregistrovala i značný úbytek mé slovní zásoby a to kvůli tomu, že mi trochu prořídla vášeň ke čtení. Dříve jsem byla schopna přečíst i 5 knih za měsíc, ale teď už je to jen jedna. Ale pokrok jsem určitě zaznamenala - v příbězích je podle mě trochu vidět ta vyzrálost, ale zase ne tak ideální k tomu, abych sepsala třeba knížku, i když to byl odjakživa můj sen. Kéž by se někdy splnil.

Tak kdo by za osm let nezaregistroval, že? To bych musela nejspíš bejt naprosto geniální. Zaznamenala jsem pokroků hodně. Umím se líp vyjadřovat, mám lepší stylistiku, lepší dialogy, tolik neplavu v interpunkci... A tak dále. =)

Myslím, že by to měl hodnotit čtenář, ne autor. Subjektivně vzato, pokrok by mohl být cokoli. S léty méně pravopisných chyb, více vyhraných literárních soutěží a třeba právě založení blogu. Zcela jistě mohu odpovědět jen na to, že mě formuje každá kniha, kterou přečtu. Každý velký autor ve mně něco zanechá. V tom je pokrok myšlenkový, emocionální, možná stylový.

Ano a velké!

Tie registrujem každý deň. Niekedy si plieskam hlavu o stenu len keď vidím, čo som napísala včera! Ale keď sa pozriem na "Osud" a teraz to, čo píšem... s hrdosťou môžem povedať, že postupujem, aj keď niekedy veľmi ľahko skĺznem ku katastrofe horšej ako moje začiatky!

A co na to adminky?
Asi jo, safryš. Začala jsem zvládat popisy, které mi nikdy moc nešly. Naučila jsem se vystavět atmosféru příběhu. A taky pochopila, že je zbytečné snažit se napsat rozsáhlý kus. Na to nemám. Smířila jsem se s tím a převážně se orientuju na kratičké povídky. Které jsou, dle komentářů, úspěšné.

No, když pročítám staré povídky, přijde mi, že se kupříkladu můj slohový projev neskutečně vypsal. Ne, že by byl bůhvíjak skvělý, ale je lepší než býval, to klidně upřímně řeknu. Také mám pocit, že má jakousi větší hloubku, a to spíš u poezie, která mi tehdy v začátcích úplně nešla - vlastně jsem psala tak akorát přání k narozeninám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama