Sussanah vs. Terka

8. září 2014 v 10:09 |  DUEL
Vítězem prvního kola se po velmi napínavém souboji stala Vera! Máme tu týden další a s ním už v tuto chvíli i obě povídky (druhá soutěžící s menším zpožděním nakonec dotvořila :)), takže pod článkem najdete anketu, ve které rozhodnete o vítězi!



Sussanah - Partie
Víš, život je jako turnaj v šachu. Začínáš na jedné šachovnici, ale jak stárneš, jejich počet roste. A tím se ti komplikuje hra. Manipuluješ a jsi manipulován. Snažíš se neztratit figury, i když přiznejme si to, na některých moc nezáleží. Pěšáci na šachovnicích příliš vzdálených lidí. Nejtěžší na tom je fakt, že na každé šachovnici ovládáš jinou figuru. Hra je pokaždé jiná, ale tah na jedné šachovnici ovlivní všechny ostatní figury. Pohyb věží změní vztahy mezi střelcem a jezdcem. Když se o některou hru přestaneš starat, oslabíš postavení jejího krále. Sebereš mu pěšáka prostě jen tím, že se nepokusíš prohloubit známost v přátelství. Usnadníš si turnaj opuštěním zdánlivě nepotřebné partie. Ale víš, co je největší záludnost celé téhle věci? Postup nahoru. Z pěšce se můžeš stát věží. Z věže jezdce, střelcem... Je pár šachovnic, na kterých můžeš hrát nejvyšší hru. Být dámou nebo králem. V hloubi duše víš, že je špatné hrát na více šachovnicích za tyhle figury, ale je to prostě hra. Vyvíjí se a někdy to nedokážeš ovlivnit. Ani nevíš jak a přeskočíš z rozehrávky rovnou do patového postavení. Z pěšáka králem, který neví, co si počít s dámou. S dámou, která už na jiné šachovnici svého krále má. Je lepší hrát dál, nebo hru položit? Nechat další tah na dámě? Nebo snad počkat na pohyb jezdců a střelců? Nevím. Sama vyčkávám, jak mé tahy ovlivní celou hru.
Zbývá jen doufat, že nezůstaneme zavrženými pěšáky...


Terka - Trn v oku
Seděla v křesle a počítala, kolik asi mohlo utéct minut a dní od oné události, kdy ztratila možnost vidět okolní svět kolem sebe. Své přátele a nejlepší kamarádku, která jí do obou očí zabodla velmi ostré hroty. Povídala, že to udělala omylem, ale ona jí to nevěřila. Zvlášť potom, co jí vyčetla to, že jí přebrala kluka, kterého milovala. Už jen proto netušila, jestli jí to bude moct někdy odpustit. Zlomené srdce se zahojí, ale ona nevidomá zůstane už navěky.

Každý den jí přicházely zoufalé telegramy o tom, jak to kamarádku mrzí, ale ani jeden z nich neotevřela. Neměl jí ho kdo číst, to zaprvé a pak, když jí pošťák řekl, od koho to je, zásilku převzala a zahodila do nejbližšího koše. Ačkoli netušila, jestli se trefila.
Už ji nechtěla nikdy slyšet.
Neměla zájem slyšet hlas někoho, kvůli komu seděla v opuštěném bytě na starém prohnilém křesle, které se nikdo neobtěžoval opravit. Opakovala si, že až bude mít sílu, tak se jí pomstí, ale čím déle čekala, tím víc ji síly opouštěly, neboť řádně nejedla. Kvůli jejímu postižení ji propustili z práce a ona nechápala, jak jen může být ten svět tak krutý.

Když zazvonil zvonek, velice pomalu se zdvihla z křesla, popadla hůl a chtě nechtě sedopotácela až ke dveřím, které s trhnutím otevřela. V domnění, že je to pošťák - protože nikdo jiný k ní nechodil -, pozdravila jeho křestním jménem.
"Cassandro," začala ta kamarádka. Mluvila jemně a v jejím hlase byla zřetelná lítost kvůli tomu, co udělala. Podívala se jí do očí, které měla zakryté brýlemi. "Cass, omlouvám se."
"Musela jsi mít obrovskou odvahu přijít sem a postavit se mi," pronesla hořce, "na druhou stranu, nevidím tě, takže jestli mě chceš dorazit, prosím," a upustila slepeckou hůl, která s třísknutím padla na zem, "stačí jediný úder a je po mě. Nikdo se to nedozví. Stejně už jsem skoro mrtvá, tak v čem je rozdíl, Samantho?"
"Cass, prosím, promiň mi to. Vím, že je to neodpustitelné, zvlášť potom, co jsem ti vyčetla, ale už od té doby nemohu pořádně spát. Dokud vím, že se na mne zlobíš," vyjevila své pocity, které kupodivu zněly upřímně.
"Tak kvůli tomu mi posíláš všechny ty dopisy? Kvůli tomu, že nemůžeš spát? Prober se. To, co jsi udělala, už nejde nijak odčinit, ale budiž, udělám jednu rozumnou věc, kterou před smrtí ještě zvládnu. Odpustím ti. Pod jednou podmínkou," Samantha se už chystala zeptat, o co jí jde, ale Cass ji předběhla. "Zabiješ mě. Je mi jedno jak a nezáleží mi na tom, čím, ale už nechci být na tomhle světě. Teprve pak se dočkáš mého odpuštění."
"To nemůžu, jsi má kamarádka," pochopitelně to nechtěla udělat.
"Můžeš a uděláš. Nebo ti nikdy neodpustím, že jsi mě nechala trpět." Řekla to se vší nenávistí, kterou v sobě našla a Sam jí podala rudou růži do její napřažené ruky. Když si přičichla, musela uznat, že voněla nádherně.
Přejížděla po trnech, až se do jednoho píchla a v celém těle ucítila zvláštní zašimrání. Jed už koloval v jejích žilách a ona bezmocně padla na zem. Teď už jen pár minut, pomyslela si Samantha a už teď se za to, že na to přistoupila, nenáviděla.Než sem šla, nechala si růži napustit jedem pro případ, že by s ní nebyla řeč a ani na chvíli nepřemýšlela, že by ji musela použít. V okamžiku, kdy viděla, že Cass ztěžka vydechla, oddechla si. Byla ráda, že jí odpustila, ale moc dobře věděla, že tak milá sama k sobě nebude a bude si to vyčítat do konce života. Ať bude jakkoli dlouhý.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Vítězem druhého kola je..

Sussanah
Terka

Komentáře

1 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 8. září 2014 v 13:07 | Reagovat

To je tedy nemilé...

2 Terka Terka | E-mail | Web | 8. září 2014 v 14:40 | Reagovat

Teď nevím, jestli je to chyba jen u mě nebo i u někoho dalšího, ale po rozkliknutí článku se mi zobrazuje ten starý článek bez povídky,.. ale předtím, než ho rozkliknu, zobrazuje se to správně,.. teda jen ten úvod,..

3 Elwin Smaragdová Elwin Smaragdová | E-mail | Web | 8. září 2014 v 14:45 | Reagovat

[2]: jj, je to chyba blog.cz, teď jsem se dívala a už je to v pořádku, ale taky se mi to tak nejdříve zobrazovalo, úvod upravený, ale tvoje povídka nikde :) naštěstí už je to v pořádku :))

[1]: situace zachráněná! Volejme sláva :)

4 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 8. září 2014 v 14:54 | Reagovat

[3]: super! =)

5 Katie Katie | Web | 9. září 2014 v 13:50 | Reagovat

No, tak to nevím komu dát hlas.
Líbí se mi první povídka, je taková na zamyšlení a přirovnání k šachům je dobré ale kdyby to byla delší povídka tam to moji pozornost asi neudrží, i když je to jinak pěkně myšlené a napsané. =)
No a povídka od Terky je také pěkná ale ten konec se mi moc nelíbí. =D Díky nejlepší kamarádce oslepne a ještě se od ní nechá zabít. Chudák holka.
Je to těžké rozhodování ale asi dám hlas Sussanah. =)

6 Lillen Blake Lillen Blake | Web | 9. září 2014 v 16:49 | Reagovat

Docela mi vadí, že je to nazváno jako "povídka" - to první povídka není, je to spíš "promluva" - nebo v ní aspoň nevidím žádný děj...

Ta druhá povídka povídkou je, ale zase ne úplně můj šálek kávy, každopádně zajímavě zpracovaná.

7 Vera Vera | Web | 9. září 2014 v 20:21 | Reagovat

Abych byla upřímná, tak netuším, jak ta druhá povídka souvisí s obrázkem. Aspoň já v tom nevidím žádné spojení...a celkově to na mě moc nezapůsobilo (promiň Teri, jestli jsem tě tím třeba nějak urazila)

Svůj hlas proto dávám Sussanah - její zamyšlení s figurkami a šachovnicemi se mi naopak hrozně líbilo! :) (Když přehlédnu to dost časté opakování slov, které mě ke konci už docela štvalo...)

Asi si ji někam uložím, protože ten kratičký text tak hrozně hezky vystihuje, že život je jen hra a tvoje činy jsou jako pohyby s figurkami :)

8 Vera Vera | Web | 9. září 2014 v 20:22 | Reagovat

*rozhodně to nemyslím jinak zle, jen mám ve zvyku být upřímná :)

9 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 9. září 2014 v 21:27 | Reagovat

[6]: tak nikde nebylo řečeno, že to musí být povídka, forma byla nechána na uvážení... =)

[7]: já vím! ˘_˘ snažila jsem se, ale ono v tak omezeném tématu (ano, sama jsem si ho omezila) prostě slova dojdou... každopádně děkuju =)

[5]: děkuju =)

10 Vera Vera | Web | 9. září 2014 v 21:51 | Reagovat

[9]: Jo no, dojdou...taky si teď říkám, jak jde nahradit taková "šachovnice" nebo "figurka" :D A po pravdě mě toho taky moc nenapadá :D (jen mám dost averzi k opakování slov..ale to je spíš můj problém :D)

11 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 9. září 2014 v 22:11 | Reagovat

[10]: ještě jsou hrací kameny, hrací deska a tak, ale to se mi moc nehodilo...  =D

12 Terka Terka | E-mail | Web | 11. září 2014 v 15:35 | Reagovat

[7]: Vlastně jsem chtěla napsat něco jiného, co by nesouviselo s šachy, a tak jsem se zaměřila na toho koně a na to, jak mu krvácelo oko. Nebo mi to tak alespoň připadalo. Vlastně jsem v hlavě měla ten obrázek pořád, ale nejvíc mi v ní pulzoval právě ten bílý kůň a jeho oko. No, a z toho už vypadla povídka o bolesti. :-)

13 Janča Janča | E-mail | Web | 11. září 2014 v 18:15 | Reagovat

První je úplně úžasné!
Druhé je taky pěkné, ale strašně kruté a trošku hůř napsané a nezáhlo mě to jako první. Takže dávám hlas první.

14 Terka Terka | E-mail | Web | 12. září 2014 v 13:59 | Reagovat

[13]: Co přesně ti přišlo hůř napsané, smím-li se zeptat? Vlastně jsem ji do Wordu přenášela ze své hlavy na poslední chvíli, takže chápu, že v tomhle ohledu tak působí a jsem si jistá, že minimálně za rok, poté, co si ji přečtu, si budu říkat, jak jsem mohla něco takového napsat a ještě k tomu poslat, ale přesto jsem měla potřebu se zeptat, co ti na ní zhruba nesedí. :-)

15 Janča Janča | E-mail | Web | 12. září 2014 v 16:42 | Reagovat

[14]: Vůbec nejde o to, že bys tam měla nějaké chyby. Jen se mi to první četlo trošku líp. :) Ale tvoje je taky skvělé. A jak tu někdo psal, že se mu to nezdá k tomu obrázku, tak mně to s tím okem přijde dobré. Taky by mě to asi napadlo jako první a možná proto tam je ta krev.

16 Lillen Blake Lillen Blake | Web | 16. září 2014 v 21:24 | Reagovat

[9]: Jo, však v pohodě, proti formě já nic nemám - jen by bylo dobré nepsat o tom jako o povídce :D Já vím, že je to slovíčkaření, a tak, ale mám ráda v soutěžích a projektech přesnost :) Určitě jsem tím nemyslela nic špatného - jen to prostě není povídka - i když to NENÍ nic, co by mi vadilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama