Teeda vs. Vera

1. září 2014 v 10:23 |  DUEL
Máme tu první dvojici našeho velkého duelu, dvě dámy, jejichž dílka najdete níže. Spolu s jejich tvorbou zveřejňujeme i fotografii, která byla zdrojem inspirace. A vy, čtenáři a také soudci, hlasujte v anketě pod článkem, máte na to přesně týden.




Teeda - Pád pryč
Něco mi bzučí nad hlavou. Je to ten vtíravej komáří zvuk. Vlezlej a nepříjemnej. Cítim, jak se to blíží a nevim, jestli jsem dost vzhůru na to, abych našel sílu ohnat se rukou. Zavrtim se. Vlhko a lezavo, ve kterým ležim, se dotkne mý kůže. Ztěžka otevřu víčka a v mžiku si uvědomuju světlo. Sakra. Už je světlo. Zatracenej mech. Měkkej jak peřinka. Jenže já musím dál. Nepočká to.

Pakuju svý věci a hledám v kapsách něco k jídlo. Jsem vyšťavenej, provlhlej a na tváři mi trůní mechovej otisk jako důkaz toho, jak jsem blbej. Rychle se deru k nějakýmu záchytnýmu bodu. Nesmim jít po cestě. I když jsem rozespalej, pud sebezáchovy pracuje. Možná jdou po mě a možná po těch co na mě čekaj. Nikdy nevíš, co je za rohem.

Slyším ten zvuk. Ten divnej zvuk co sem nepatří. Je cizí a pravidelnej. Trvá to chvíli, než se zorientuju. Poslouchám napjatě a ticho v lesním porostu sotva skryje muj zdivočelej dech. Snažim se nedejchat, poslouchat a najít odkud kam to je. Ten nejdůležitější zvuk. Může mě vytáhnout z velkýho průseru, a nebo taky ne. Ve větším sajrajtu už ale asi budu jen těžko.

Mám svý domněnky. Rozbíhám se napříč lesem. Opatrnost házim za hlavu. Hledám koleje. Musím je někde protnout. Musím najít dobrej flek a risknout to. Prodírám se křovím, šlahouny mě chytaj za nohy. Je to o držku. Chvilkama mi nohy kloužou v jehličí a terén mi nepomáhá, sípu a zoufale se rozhlížim na všechny strany. Sakra, kde to je.

Rána je neskutečná. Čumět pod nohy by nebylo k zahození. Ale čert to vem, není podstatný, že jsem se vo ně málem zabil. Podstatný je, že je mám, našel jsem svojí cestu z pekla. Snažim se vyšplhat na jeden ze stromů. Kůra je hladká a klouže. Tak ten druhej. Už cítim, jak ty koleje vibrujou. Blíží se. Tisknu se k větvi a počítám. Jede rychle. Ne tolik, aby to nešlo. Nechávám ho projet. Blíží se konec. Poslední šance. Myslim na ten měkkej mech z rána. Tam, kam dopadnu, nic takovýho nebude. Tim jsem si zatraceně jistej.

A tak se pouštim.
A padám.



Vera - Maličkosti - drabble
Podívej na tu kupu zelených kvítků!
Kvítků? Kámo, seš ty vůbec normální? Co by dělaly kytky uprostřed lesa?
Nevidíš je? Ty drobounký rostlinky všude kolem?
Ne. Je tu jen les, stromy a nějaká tráva.
Nemyslím trávu. Podívej se sem. Sáhni na ten hebký povlak, kterým dokážou obalit kámen a
řekni, že to není nádhera!
Je to jen blbej mech, co se ti na něm tak líbí?
Každý záhyb lístku. Každý detailně vytvarovaný květ. Je to jako zázrak, že si příroda dokáže s něčím takovým dokonale vyhrát. Stačí jen otevřít oči a podívat se. Protože právě maličkosti dělají obyčejné věci krásnými.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Vítězem prvního souboje se stává...

Teeda
Vera

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 1. září 2014 v 12:19 | Reagovat

Nečekala bych, že to drabble bude stejně dobré jako ta delší povídka od Teedy a musím se přiznat, že jsem vůbec nevěděla, komu mám svůj jedinečný hlas dát,.. nakonec jsem zvolila Teedu, protože je umění napsat povídku v hovlrové češtině. Podle mě, tedy. :)

2 Terka Terka | E-mail | Web | 1. září 2014 v 12:20 | Reagovat

* Pardon, patří tam hovorové. :)

3 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 2. září 2014 v 18:44 | Reagovat

Já si to, pro koho jsem hlasovala, ponechám pro sebe, rozhodla jsem se podle toho, čí "jazykové" (jak to nazvat? :-)) složení povídky/drabble mi sedlo líp, respektive, která z těch dvou povídek se mi lépe četla a u jejíž čtení jsem se cítila líp. :)

4 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 6. září 2014 v 11:39 | Reagovat

No bylo to těžký rozhodování, ale nakonec jsem hlasovala. A o to zvědavější jsem, jak si povedu příští týden já.

5 vencisak vencisak | Web | 9. září 2014 v 15:37 | Reagovat

Mechy nemaj květy.

6 Vera Vera | Web | 9. září 2014 v 20:24 | Reagovat

[5]: Je to metafora! :D když zapomeneš, že je to mech a podíváš se na to, tak vidíš spoustu a spoustu zelených kytiček vedle sebe. :D

7 Bev Bev | E-mail | Web | 12. září 2014 v 8:24 | Reagovat

Oba příspěvky jsou velmi povedené. Můj hlas dostala Teeda, za atmosféru, pocity, které její povídka vyvolává.:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama