ANNihilation vs. PierRe Vesper

26. ledna 2015 v 12:00 |  DUEL
Poslední duel, ve kterém si to dva nejlepší rozdají o vavřínovou snítku. Užijte si jejich díla a v anketě, rozhodněte.




ANNihilation - Terč
Snažím se z týhle díry vypadnout už dobrý dva roky. Nejhorší je ale to, že jsem za celou tu nekonečnou dobu na nic nepřišel a patlám se v tom úplně stejně jako na začátku. Rozdíl je akorát v tom, že teď odtud chci zdrhnout víc než kdy jindy. Někdo říká, že když jste magor, tak to máte v životě lehčí, ale mně to teda přijde jako kurevsky těžká zátěž. Asi, že magor nejsem.

Tak si představte, že vám mažou paměť a zdupou to. Místo toho, abyste byli stejný ubečený ovce jako všichni ostatní a celý jim to sežrali i s navijákem, jste hrozně zmatený, pak nasraný a pak najednou zavřený ve cvokárně. Říkáte si, co jsem jim měl jako sežrat i s tím navijákem. To mi neuvěříte: Ti hajzlové mi tvrdí, že nejsou žádný jinačejší barvy než bílá a černá. A že jsem já ten divnej, když jiný barvy vidim. Ostatním asi vymazali palici líp a nalili jim do nich ředidlo, aby byli stejně blbý a věřili, že žijou v černobílym filmu. No a proto jsem tady, vážení, protože jako jedinej nejsem cvok.

Bejvá tu nuda, ostatní zavřený jsou fakt dost vymiškovaný. Jeden týpek tvrdí, že mu unesli celou rodinu, a když každou hodinu nezačne mlátit hlavou do zdi, tak je všechny postřílej. Další je zase skálopevně předsvědčenej o tom, že je Země kulatá a točí se. Takže už asi chápete, proč tu není dvakrát sranda - nedá se tu s nikym bavit. Teda skoro. Hraju dost často karty s jednou žábou a fakt se u toho nasmějeme. Ale musí mít zrovna náladu, protože někdy je na tom fakt bídně a s nikym se nebaví. Holka nešťastná má taky fakt hustou příhodu, proč je zrovna tady. To mi snad ani neuvěříte.

Prej chodila dost dlouho k psychoušovi, protože onehdá nepomohla nějaký holce, kterou právě znásilňovali v parku. Měla z toho výčitky svědomí až na střechu a ten její dochtor se jí snažil vysvětlit, že je to normální - že se prostě bála a zdrhla. No a jednou šla zase z tý terapie, a co nevidí - mladá ženská ječí jak pominutá, protože ho do ní strká chlap velkej jako hora. Tentokrát se rozhodla to tak nenechat a tý chudince pomoct. Rozhodla se, že toho chlapa prostě odežene a obě zdrhnou. No, a když si to tam tak přihnala, tak jí ta ženská i s chlapem oba čapli a pustili se do ní, jestli chápete, co tim myslim. Ukázalo se, že to byla dvojka nějakejch úchylů, co se v těhle věcech vyžívá.

Příběh je to hustej, co? Ta mladá žába teda vypadá fakt bídně, jako by jí fakt nějakej chlap něco udělal. Ale tuhle šílenou historku jí teda dvakrát nevěřim. Se mnou se baví, prej jí připomínám tátu. Né že by mě to nějak zvlášť těšilo, protože jsem tak o deset roků starší jak ona, ale je to fakt milá společnost, tak to zase tolik nehrotim.

"Pomůžu ti utéct." Mrká na mě od karet. "Vím jak na to, vše jsem promyslela. Ale něco za to chci - aby ses pro mě vrátil a dostal mě taky pryč."
Hlava mi šrotuje na plný obrátky, ale moc se mi do toho nechce. Je to fakt poklad, ale nevim kdy jí může rupnout v bedně, žejo.
"Vím, že to tu říká každý pacient, ale nejsem cvok." Dívá se na mě těma svejma krásnýma panenkovskejma očima. Nakloní se ke mně přes stůl tak, že je fakt těžký, abych se jí do nich vydržel dívat. "Taky vidím barvy." Zašeptá co nejvíc potichu a hned se začne rozhlížet kolem sebe, protože je celá připosraná, že by jí mohl někdo uslyšet.
"Myslíš, že jsem úplně blbej?" Hned mi cvakne, že to jen zkouší, abych jí věřil a přibral jí do party.
Čapne mě za ruku a nakloní se úplně ke mně. "Nelžu, vidím je. Všichni je vidí, musí. Jen hrají nějakou podivnou hru, abychom si mysleli, že s námi něco není v pořádku. Vidím, že máš krásné tmavě modré oči, a když se začneš smát tak hlasitě, až brečíš, je vidět, že se ti leskne v puse zlatý zub."
V tu chvíli jí uvěřím a cejtim, jak se ve mně něco hlo. Vim natuty, že zdrhnu a tuhle křehkou krasotinku tady taky nenechám shnít.
Vidím, jak se na mě kouká - tak, že je jí jasný, že do toho jdu. Myslim, že to je to, čemu se říká ženskej instikt - ženská vždycky pozná předem, že jí chlap řekne jo.
'Tak jakej máš teda plán?' Usměju se na ni.

Ta malá mrška mi neprozradila, co přesně vyvede, jen mi řekla kdy. Byla přesná jak hodinky a nějakou záhadou se mi podařilo dostat se ven i přes vrátnici. Zatímco jsem zdrhal, co mi síly stačily, hlavou mi vrtalo, co ta asi tak vyvedla. Napadlo mě, že kdyby se svlíkla, tak všechny určitě odláká. Hodnou chvíli jsem se při tom svým chraplavým běhu určitě musel tlemit jako nějakej strarej úchyl, ale alespoň jsem na chvíli nemyslel na to, že mam pocit, jako by mi někdo polil plíce benzínem a škrtnul sirkou. Ten někdo jsem byl totiž já, a to už od svejch čtrnácti, haha. Nejdebilnější na tom ale bylo, že jsem na to cigáro měl stejně chuť, i když jsem ho už asi neměl čim vytáhnout.

Víte, co je to nejhorší, co jsem moh zjistit? Ne, neni to to, že za rohem na mě čekaj poldové nebo že mě co nevidět někdo práskne. Nejhorší je zjistit, že si z vás celou dobu jen někdo dělá prdel. Když jsem to zjistil, málem to se mnou seklo. Hrát si s lidskejma životama. A proč? Protože zkurvený boháči se nudili a potřebovali nějakou fakt príma reality show. A tak zavřeli do blázince pár ubohejch chudáků, zpřeházeli jim pomocí tý svý technologie pár paměťovejch drátků v hlavě a pic! Velká bžunda v přímým přenosu - pár ubožáků, co se na smrt trápí, aby se debilní milovníci drahejch aut a vín doma tak nenudili. A ještě na nás ty hajzlové uzavíraj sázky. 'Terč - tref se, koho prvního trefí šlak!' Tohle jejich motto už nikdy nedostanu z hlavy. Takhle nasranej jsem teda nikdy nebyl. Slíbil jsem sám sobě, že z tý hrabárny dostanu všechny a těm unuděnejm prasatům ukážeme, že si za prachy nemůžou koupit všecko. No, je asi nad slunce jasný, že mi to nevyšlo.

'Uklidněte se, prosím.' Říkala mi s falešnym úsměvem ta protivná mladá doktorka, ze který jsem měl vždycky husinu. 'Zkuste se nad tím zamyslet zdravým selským rozumem. Je víc pravděpodobná možnost, že jste se duševně pomátl a snažíme se vám pomoct, nebo že se proti vám všichni spikli a - jak tvrdíte - vás zneužili a použili jako postavu do nějaké obludné reality show?' A takhle to do mě hustila den co den. No a nakonec mi to docvaklo - prostě jsem cvok a jen potřebuju vyléčit, jako všichni tady.

TERČ
Nová hra, která si z vás vystřelí!
Nemáte peníze pro svou rodinu? Chcete se stát slavným? Nebo vás prostě jen nudí váš dosavadní život?
Netruchlete, máme pro vás řešení na všechny vaše neduhy!
Přihlaste se co nejdříve do naší reality show a připojte se i vy k osudům vašich milovaných hrdinů!


PierRe Vesper - O.K. -NO
Lineárně ponurý
za zdí obětní
nedostupný

...
iracionální deprese
beze stínu pochybnosti
mě požírá
jako předkrm
bez ubrousku kolem krku
ale s oprátkou
vlastních představ
o dokonalosti
choré mysli
zápolící
s Rorschachovými motýlky
a lobotomií
lubrikující oko duše


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

A vavříny získává...

ANNihilation
PierRe Vesper

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama