10 slov - Septima Severa

10. října 2015 v 9:29 |  Témata
Venku se smrákalo a kůň byl dlouhou cestou znaven natolik, že svého jezdce nedonesl dál než k vývěsní tabuli zájezdního hostince na jediné hlavní cestě, která protínala osadu od severu k jihu. Zájezdního hostince? Spíše jen další špinavý pajzl na bývalé čilé obchodní stezce, kterou už přes osm desetiletí žádná kupecká karavana nevyužila. Co paměť obyvatelům toho zapadákova sloužila, nezabloudila sem ani místní banda otrhanců, co si občas v okolních lesích políčila na osamělé cestovatele a dobrodruhy.

Zpod kapuce se blýskaly zelené oči, jež bez ustání pozorovaly okolí. Osoba v sedle působila napjatě, jako by každým okamžikem měl přijít útok nebo útěk.
Ke koni se ode dveří do putyky přihnal nějaký pacholík. Nabízeje, že vraníka odvede do stájí, už chňapal po uzdě. Místo hladké vydělané kůže v hrsti však usmrkanec ucítil šlehnutí bičíkem na hřbetě umouněné ruky. "Ruce pryč od mého koně," sykl jezdec.
"P-pane," zavzlykal překvapený hošík a o krok couvl.
"Tumáš," slitovala se z náhlého popudu osoba, hodíc mu do prachu šilink. "Bolestné," dodala. Pak si od pacholka nechala ukázat stáj.
Hostinec doslova zel prázdnotou. Až na spolek pětice mužů u zamlženého okna nebyla místnost obsazena. A protože tu hospoda musela stát už v dobách největší slávy obchodní stezky, nezavdala si nálevna s tančírnou kteréhokoliv hanzovního města na jihu - alespoň co se týče prostornosti sálu. Nově příchozí tak měl z čeho vybírat. Přesto ihned neomylně zamířil k obrovskému krbu, v němž vesele praskal oheň.
Na bytelném stole muselo nejdřív zazvonit několik mincí, než úslužností shrbený šenkýř přišel s poklonou. "Co to bude, ctěný pane?" zahuhlal, že mu bylo sotva rozumět.
"Něco k večeři. Pokoj… A teplou koupel."
"Ále, pán je nějaká fajnovka!" ozvalo se za nimi. Pětice štamgastů totiž s příchodem cizince utichla ve spikleneckém rozhovoru a jednomu z nich zvědavost nedala - přiblížil se k novému masu, snad aby si jej blíže prohlédl. Jeho nenechavé pazoury se mezitím začaly prohrabovat cestovními vaky. Nemohlo mu uniknout, že se mezi nimi nachází i jílec meče. Nejdřív ale sáhnul po jakémsi glejtu, který se jal prozkoumávat.
Vtom se do dubu mezi jeho roztaženými prsty zabodl tesák. "Tobě může být hovno po tom, co pán je a není." Osoba se postavila a odhalila svou ženskou tvář. "A dřív, než mi tu začneš dávat lascivní návrhy, radím ti, aby ses pakoval."
"Ohó!" poškrábal se zvědavec na hlavě, zatímco se hostinský dekoval, tušiv, že se schyluje k boji. "Copak mi panenka asi může udělat?"
"Divil by ses - a zaplatil nemalou cenu," zavrčela ona.
"Tobě?" odfrkl si maník, posadiv se naproti ní. "Za tvoje vopíchání by cena byla jistě menší, než kdybych si to nechal udělat od nějaký čubky ve vesnickým bordelu. Určitě bys byla epesní."
Copak mohla toho troufalce na místě zabít? I když jí příšerně lezl na nervy, musela zůstat věrná přísaze, kterou složila pánům z tvrze Karhang. Musela se za každou cenu vyhnout prolití krve a přehlížet jeho okatou provokaci, poněvadž kdyby zase něco provedla, už by ji z maléru nejspíš nedostali - poslední šarvátku, do níž se nachomýtla, jí stále připomínala obvazy stažená naražená žebra.
Hospodský mezi ně na stůl položil misku s masem a pár krajíců okoralého chleba, aby zase chvatně odkvačil z jejich dosahu. Vypadalo to na bazilišky z nedalekých rašelinišť, pár ještěrčích ocásků nevábně viselo přes okraj.
"Neříkej, žes' přišla o hlas, ženo. Anebo mi čteš myšlenky? Podívala ses mi do hlavy? Potěšilo tě, cos' tam viděla, bosorko?" Ušklíbnul se v parodii na úsměv. Nepřestal však pozorovat, jak si k sobě přisunula misku s jídlem a s chutí se do něj pustila.
"Měl bys sklapnout, urážíš mě."
"Ale no ták," vztáhl k ní ruku. "Všechny elfky jsou známý tím, že jsou bosorky. To máte z těch houbiček, kterejma se ládujete od rána do večera."
"Musím tě zklamat," odtáhla se, sahajíc po rukojeti svého tesáku. "Svou honbu za senzací musíš zaměřit jiným směrem, protože já mám na houby alergii. A mám slušný vychování, tudíž se v cizích záležitostech nehrabu. To se o tobě ale říct nedá, usmrkanče."
"Hej, slyšeli jste to?" houkl otrava na své kumpány. "Tahle děvka mě tu sprostě uráží!" Miska zařinčela o špinavou prkennou podlahu a kousky masa se rozsypaly, když ji mocným máchnutím ruky shodil.
Jeho čtyři společníci se začali zvedat ze židlí, notně posilněni ohřátým pivem. Když se blížili, už malinko vrávorali a jejich krok se zdál být nejistý; možná už příliš dlouho nasávali. Zablýskla se ocel. "Znáš pověst o zaklínači a zaklínačce?" zeptala se tiše, pevně svírajíc jílec svého meče.
Jenže ke střetu zbraní nestačilo dojít, jelikož v okamžiku, kdy doposud sedící elfku obklíčili jako smečka vyhladovělých vlků, do krčmy vešla skupinka dalších lidí. Podle jejich ošacení by hádala, že se jednalo o výběrčího daní s ozbrojeným doprovodem. Jenže barvy na jejich kazajkách jí byly cizí - rozhodně se nejednalo o vazaly zdejšího lenního pána. Zde přeci vládli pánové ze Saggenu a ti ve znaku určitě neměli černou orlici na bílém poli, nýbrž jednoocasého lva. Pokud tu vybírali šedou daň, nebylo to legální.
Avšak ve chvíli, co pětice ničemů zjistila, že příchozí skupina patří k nim, bojovnost se jim vrátila. A donutila ji krýt si zraněný bok před šarádou a výpadem zleva -
Ithille se probudila v rychle vychládající lázni. V menší komoře, jež sloužila jako prádelna i koupelna zároveň, panovalo příjemné příšeří, ačkoliv už se za okny začínalo rozednívat. Nevzpomínala si, jak se sem vlastně dostala, ovšem v paměti jí stále zůstával podivný sen. Připadal jí příliš živý. Ačkoliv však ona mívala už odmala prorocké vidiny, nedokázala s jistotou určit, zda se jednalo o minulost či budoucnost. A nikdy se nenaučila svůj dar plně ovládat.
Dveře zaskřípaly. Dovnitř vešla ještě rozespalá děvečka. Při pohledu na ni se nevylekala; šok jí přinesl až obraz useknuté hlavy, kterou elfka před koupelí musela odložit na stoličku, a tak se rozkřičela z plných plic.
"Takže to nebyl jenom sen…" zamumlala zamyšleně Ithille, mnouc si bolavý bok.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 10. října 2015 v 11:30 | Reagovat

Dobrý! Dost dobrý! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama